10, 9, 8, 7…Posledních několik dnů zbývá poslancům koaličních stran aby splnili svůj slib a rozšířili pravomoc klíčové kontrolní instituce státu, k čemuž se zavázali v koaliční smlouvě. Jinak  to do voleb už nestihnou.

Nejvyšší kontrolní úřad by mohl nově provádět kontrolu např. u městských a obecních škol i firem (třeba dopravních podniků), zdravotních pojišťoven, veřejných výzkumných institucí, zajímat by se mohl i o hospodaření České televize a rozhlasu nebo veřejné vysoké školy. Rekonstrukce státu vyčíslila, že se jedná o dohled nad asi bilionem korun. Snad každého musejí napadnout dvě otázky: Jak to, že už dávno tuto pravomoc NKÚ nemá? A v čem je problém mu ji dát?

Tento zákon již přesto dvakrát narazil až v Senátu. Tentokrát jsou již splněny všechny požadavky senátorů a vypadá do, že do třetice by mohl v horní komoře Parlamentu konečně projít. Pokud tedy stihne projít Poslaneckou sněmovnou. Zatím se krčí na chvostu programu současné schůze - té poslední, na které musí být projednán, aby mohl být přijatý do voleb. Když před dvěma týdny poslanec Jiří Mihola (KDU-ČSL) navrhl zařadit oba se změnou související zákony na program sněmovny jako pevný bod, kvůli poslancům ANO a ČSSD hlasujícím sborově proti pohořel. Dvě největší koaliční strany se sice tváří, že spolu vedou lítý spor o budoucnost a podobu naší demokracie, ve skutečnosti si ovšem velmi notují ve snaze zachovat staré pořádky. Kontroly se jim zjevně nehodí, co kdyby na ně náhodou něco vyplavalo…Když jde o výhodný byznys v městských firmách, spory jdou stranou, jak se ostatně ukazuje na příkladu bývalého člena ČSSD a současného 1. místopředsedy Hnutí ANO Jaroslava Faltýnka, na jehož praktiky v Prostějově minulý týden upozornily Hospodářské noviny. Právě jeho jistě zajímá, zda NKÚ bude mít možnost kontrolovat smlouvy těchto společností.  

NKÚ v roce 2016 provedl 40 kontrol a podal 36 oznámení o porušení rozpočtové kázně, ve kterých se jednalo o hospodaření v objemu skoro miliardy korun. Úřad také získal na roky 2020 - 2023 předsednictví organizace EUROSAI, která sdružuje 50 nejvyšších kontrolních institucí z celé Evropy. Je tedy  pro poslance zjevně až příliš funkční. K přímému odmítnutí nemají dost odvahy, tak budou zřejmě jen tvrdit, že to nestihli. Díky odmítnutému návrhu Jiřího Miholy ovšem už bude očividné, že to „nestihnutí“ nebylo pouhé nedopatření, ale způsob, jak z rozšíření pravomocí NKÚ vykličkovat. Už se těším na ty debaty. Pokud Václav Moravec bude mít dost kuráže se zeptat, odpoví Bohuslav Sobotka zřejmě něco ve smyslu: „Jak víte, byla vládní krize, měli jsme jiné starosti kvůli Andreji Babišovi.“ A Andrej Babiš vykřikne: „Za krizi mohl premiér, byla to kampaň. Kvůli ČSSD jsme to nestihli.“ Čtenář tohoto blogu už ale bude vědět, že v tom obě strany a oba pánové jedou svorně a nerozdílně.

Ale třeba ne, třeba nás dvě největší strany překvapí svou schopností držet sliby. Mají na to ještě týden. Jasno bude brzy.

 

Foto: Jaroslav Faltýnek (2014), autor: OISV, licence: CC BY-SA 3.0, zdroj